Při odjezdu z Vrchlabí jsme si zpívali v autobuse píseň „Prší, prší, jen se leje…“, ale po třech hodinách jízdy nás přivítala prosluněná Praha, modrá obloha a pan Moučka na Černém mostě. Metrem se vydáváme na internát a následuje první bojovka – povlékání postelí. /Zajímavá podívaná/. Po přípravě pelíšků na nic nečekáme a hned po obědě se vydáváme na naše první poznávání. Prošli jsme kolem sochy Elišky Krásnohorské, s kterou jsme se pozdravili hned ráno při výstupu z metra, pokračujeme kolem Tančícího domu, Jiráskova mostu a Mánesova divadla na Žofín. Po procházce v parku u Žofína a poznávání stromů, které se nám dařilo zdárně rozeznat a pojmenovat, pokračujeme po nábřeží směrem k Národnímu divadlu, jehož prohlídku si letos opět nenecháme ujít. Zbývá posledních 25 minut do prohlídky, a tak ještě míříme na Střelecký ostrov.
Následuje prohlídka Národního divadla, začínáme u základních kamenů, poznáváme významné osobnosti, které se zasloužily o tu nádheru, kterou zde vidíme. Sedíme v lóžích, díváme se na Hynaisovu oponu, osmipatrový lustr, prezidentskou lóži a čteme nápis nad oponou „Národ sobě.“ Končíme na terase Národního divadla pod trojspřežím Slávie a kocháme se výhledem na krásy hlavního města. /Pražský hrad, Hradčany, Petřín, Hladovou zeď, řeku Vltavu a Karlův most/. Ještě jsme nestihli vstřebat dojmy z návštěvy divadla a už míříme kolem Vltavy na Vyšehrad. Následuje fotka před Vyšehradem, prohlídka Vyšehradského hřbitova a hledání místa odpočinku významných osob naší minulosti. /Božena Němcová, K. H. Mácha, Milada Horáková, Vlasta Burian/. Pokračujeme k místu, kde Horymír se svým Šemíkem pokořil Vltavu a po hradbách pokrytých rozkvetlým šeříkem se vracíme přes Albertov do svých na chvilku vypůjčených pokojíčků. Tak ať se nám dnes krásně sní…